PROSTĚ DOBRÝ - osobní web MARTINA BOHMANA

AKTUALITY

Crocodile Trophy - další informace

Petr je stále v Cairns! Už se trochu vzpamatoval a vyrazil poprvé na kolo, nicméně první cyklodojmy ho příliš nenadchly.

 

Včera ráno už se cítil jakž takž, tak se rozhodl to na kole alespoň zkusit, protože už fakt není na co čekat... Z původně plánované krátké projížďky nakonec bylo cca 55 km, což se v jeho současném stavu ukázalo jako maximum. Špatné dojmy z vyjížďky ale neměl rozhodně jen kvůli svému zdravotnímu stavu.

Cyklistika tam totiž skýtá hned několik problémů:

Za prve - pokud chce jet člověk někam dál, prakticky mu nezbývá než vyrazit na dálnici, což je docela dobrodružství. V okolí je totiž celkem silný provoz a jízda v odstavném pruhu nepatři zrovna mezi ničí oblíbené aktivity... Pokud se vám z dálnice už podaří dostat, tak na vás v okolí nečeká příliš mnoho silnic a hlavně se neustále bojíte, že zabloudíte, takže nakonec volíte opět cestu zpět na nějakou frekventovanější komunikaci...

 

Za druhé - řidiči nejsou k cyklistům příliš ohleduplní. Odbočují přes vás a kříží vás z vedlejší, jako byste tam vůbec nebyli a hlavně řidiči tamních kamionů jsou svou bezohledností proslulí. Ty jejich kamiony jsou často dosti nadstandardních rozměrů a neuhnou ani o píď, když vás míjí. Martin Horák, který má na incidenty asi magnet (viz níže), prý viděl jeden kamion, který ho právě minul o pár desítek metrů dál srazit přívěsem patník, vedle kterého byla už jenom skála... Zlatá Amerika, tam vás někteří řidiči div nevylezou z auta poprosit, abyste jeli první a objíždí vás velkým obloukem...

 

Za třetí – v Austrálii se jezdí vlevo. To vyžaduje od našince naprostou pozornost, protože cyklistovi se samozřejmě chyby neodpouští. Už při přecházení vozovky je člověk úplně zmatenej a kouká na všechny strany a na kole je to podobné. Nejenom, že člověk musí jet v jiném pruhu, ale musí se taky řadit od opačné strany vozovky a na křižovatce ani neví, jestli u Australanů platí místo pravidla pravé ruky pravidlo ruky levé…I hlavni silnice jsou tam nějak špatně značené či neznačené, takže spíš tak jenom člověk tuší, kdo má přednost. Ale zatím to fungujeJ.

 

V Cairns už byl také k vidění první český pád, a to přímo na dálnici. Martin Horák se tam smotal přes nějakou asfaltovou vypouleninu a Pavel Rybařík šel přes něj a zničil mu zadní kolo (Mavic Crossmax – zamrzí, páč stojí cca 16 tisíc) a oba se tam rozmázli do dálničního pruhu, kde to před nimi sotva dobrzdil nějaký džíp... Až to nahání strach. Každopádně to skončilo jen několika většími odřeninami a náhradní kola kluci mají (na rozdíl od PetraJ).

 

Aklimatizace také zatím není pro Petra ideální. Včera po tom svém krátkém výletě šel ihned po návratu spát (cca 3 hod spánku), pak se najedl, krátce prošel a po osmé šel úplně hotový zase spát... Zatím má spíše režim amerického časového pásma. Chodí spát v 8, po půlnoci je už vyspaný, pak si par hodin čte nebo jen tak leží a tak po 3. hodině ranní zas na pár hodin usne... Navíc venku je dost živo tak do půl čtvrté ráno a v půl páté už jezdí úklidové vozy a popeláři:-).

 

Za zmínku ještě stojí předvčerejší návštěva tamního steakhousu, kde byl kromě Petra ještě Láďa Drda a Luboš Kejval (bývalý český reprezentant a 6 násobný účastník Závodu míru). Kluci měli chuť na steak, a protože hlavně Láďa měl chuť pořádnou, rozhodli se přijmout tamní výzvu a objednali si kilový steak za 40 babek, který, kdo sní do půl hodiny, má z půlky zdarma a dostane k tomu pamětní triko. Háček ale byl bohužel v tom, že s tím člověk musel spořádat i zeleninovou oblohu a kupu brambor, se kterými by měl problém i separátně:-). Maso ale nebylo nic moc, bylo to hrozně žvýkavé, takže se Petr a Luboš po půl hodině dostali sotva do půlky. Čest ČR ale zachránil Láďa, který spráskal celý steak i zeleninovou oblohu a nechal jen většinu brambor a kukuřici... A to se pak ještě těšil na tiramisu, co si dal ve vedlejším podniku:-).

 

Jinak už dorazila skoro kompletní česká výprava a chybí už jen masér, doktor, novinář a Zdeněk Kříž, který se asi ještě vzpamatovává z 24 hodinovky v Canbeře, kde skončil na skvělém 3. místě. Celkově se tam všichni až na Petra už na závod těší a chtějí ho pochopitelně vyhrát. Petrovi bude i hlavně vzhledem k jeho stavu stačit nějak to dohrát.

 

Držme mu palce, ať se dá do kupy a splní si svůj sen dojet tento závod…

Žádné komentáře