PROSTĚ DOBRÝ - osobní web MARTINA BOHMANA

Crocodile Trophy08

7. etapa [Mt.Mulgrave - Laura]

7. etapa má opět přes 140 km. Na začátku je kopcovitá, ale směrem k cíli už se bude klesat. Největším problémem bude pískový podklad a od poloviny etapy taky extrémní výmoly na silnici. 7.etapa (G-H):
Zvětšit mapu

Petr dojel na 42. místě, po technických problémech s kolem. Více i s informacemi od Petra:

Ahojte!

 

Tak mame za sebou sedmou etapu. A bylo to PEKLO! Nejak se mi z toho dnes vytratila radost z cyklistiky. A to jsme pritom projizdeli po uzkych cestou krasnou krajinou... Malem jsem se pritom ale uvaril, bylo asi 40 ve stinu (ktery na trati pochopitelne nebyl) a urcite k 60 na slunci (vcera 38 ve stinu a 55 na slunci...). Navic me zacinaji ubijet ty nekvalitni sterkove cesty a nekoncici drncani a poskakovani. Dneska se mi z toho dokonce uvolnila kazeta, kterou jsem musel dvakrat dotahovat, ztratil tak kontakt se svoji skupinkou a pak jel asi 60 km sam, prevazne proti vetru. Dnes byla vubec nejdelsi etapa (148 km), ktera byla prolozena desitkami, i nekolik stovek metru dlouhych piskovych pasazi, kde jsem naprosto nestastnej, protoze vubec nemam silu to projizdet a sotva se tam hrabu dopredu. Projizdeli jsme i nekolik brodu, z cehoz mi zacal straslive skripat retez jeste pred pulkou etapy a nektere krizene prevody jsem vubec nemohl pouzivat...

 

Navic se zas po startu vyrazilo jak o zivot a jelikoz se hned neodpojila skupina nejlepsich, vydrzel jsem to tempo jenom asi 25 km a pak uplne hotovej odpadl. A do toho vseho ta oblaka prachu, kdyz vas cokoliv predjede, coz se deje kazdou chvilku (prevazne jde o doprovodna vozidla, jinak tu na konci sveta nic moc nejezdi). No a jestli to zni vsechno tak nejak dost nestastne, tak tak nejak to dneska i bylo:-). Celkove jsem si dost hrabnul a nebyt gutaru a red bullu, nevim jak bych vubec dojel:-) A tak uz se tesim do cile:-). A to nas pritom cekaji jeste 2 tezke etapy:-). Ani jsem dnes vecer nesel do "mesta" na nejakou hadi show, kde kluci konecne videli obavaneho Taipana, coz snad ma byt zdejsi nejjedovatejsi had. A pry vypada celkem neskodne, rozhodne vic nez ti bezpecnejsi:-). Zadneho hada jsem ale zatim nevidel a doufam, ze u toho i zustane. Podarilo se to zatim jenom nasim vedoucim zavodnikum, a to i primo na asfaltove silnici. Asi kdyz pak ta nase banda projede, tak se veskera zver radsi klidi...

 

Jinak vcera to bylo o neco malo lepsi. Uvisel jsem druhou grupu az do cile, coz se mi podarilo poprve (a naposled:-)). Bylo ale taky dost vedro a cele ctyri hodiny jsme poctive sbijeli. Navic po dost nudnych sirokych,pochopitelne sterkovych, cestach. Byla to vubec takova silnicarska etapa na sterku. A prumerem 30 km/h... To jsem jeste nejel 120 km ani na silnici:-). Po etape jsme se pak ale krasne valeli dohromady snad dve hodiny v rece a hezky si pritom spalili zada:-). Krokodyli nas ale nastesti navstivit neprisli, takze zadne dramaticke zabery diky bohu nebudou:-). Taborili jsme pak uprostred buse v naproste pustine a na zachod chodili s lopatou, aby po te nasi grupe nezbyl zadny bordel, protoze tady jsou vsechny pozemky soukrome a uz by je tam pak nenechal priste nikdo taborit. Ted uz ale budeme jenom v kempech, za coz jsme velice vdecni... Z kazde civilazace ted mame vubec pro zmenu velikou radost:-). Jo, rovnovaha musi byt:-).

 

Tak se mejte a priste se pokusim reportovat v pozitivnejsim duchu.

 

Zitra mirime konecne k mori do Cooktownu.

 

Zatim!

 

Petr
Žádné komentáře